Mravenečník mexický
|
|
Foto
Video
Mravenečník velký
(Myrmecophaga tridactyla, giant anteater (EN), oso bandera u yurumí (ES))
Stručné informace: Mravenečník velký se také nazývá mravenečník tříprstý nebo hřivnatý, je to největší druh mravenečníka. Zdržuje se na otevřených travnatých pastvinách a pampách, v listnatých a deštných lesích Střední a Jižní Ameriky - od Hondurasu po severní Argentinu. Potuluje se mezi keři a hledá potravu, rád se zdržuje poblíž vody.
Mravenečník velký je obrovské zvíře, dorůstá celkem 1,8 až 2 m na délku, z toho huňatý ocas měří 64 až 90 cm, na výšku měří až 1,2 m a váží 29 až 65 kg. Průměrná teplota těla je pouze 33°C, stejně jako ostatní chudozubí (lenochod a pásovec) má velmi pomalý metabolismus.
Jeho srst tvoří husté a drsné chlupy, na ocase dlouhé až 40 cm. Zbarveni jsou různými odstíny šedi, z krku na záda vede černá protáhlá skvrna s bílým lemem. Silné končetiny jsou zakončeny ostrými drápy, pomáhají mu dostat se k potravě a rozbít termitiště nebo mraveniště. Jeho chůze je kolíbavá a pro mravenečníka typická, došlapuje na klouby prstů, aby se chránil před opotřebováním dlouhých drápů. Typickým pro mravenečníka je také protáhlý trubkovitý čenich a štíhlý obličej s drobnýma očičkama a ušima.
Mravenečník velký k lovu potravy používá 60 cm dlouhý a přes 1 cm široký jazyk, který dokáže zastrčit a vystrčit až 150krát za minutu. Je pokryt lepkavou slinou, na kterou se přilepí mravenci, termiti a drobný hmyz, občas sežere i housenku nebo vejce. Denně spořádá až 30000 mravenců. Nemá žádné zuby, ty jsou nahrazeny výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku. K hledání potravy využívá mravenečník hlavně dobře vyvinutý čich, vidí a slyší poměrně špatně.
Žije samotářským životem, ve volné přírodě je aktivní spíše ve dne, často odpočívá ve stínu stromů a keřů. Mravenečníci mezi sebou komunikují při soubojích nebo se tak dorozumívá matka s dítětem - prskáním, čenicháním, syčením nebo výraznými pachy. V době páření se samec před samicí předvádí a čeká na povolení se s ní spářit. Samice po 190 dnech březosti rodí jedno mládě, které váží přibližně 1,3 kg. Několik týdnů ho matka přenáší na zádech. Mravenečník velký se dožívá 20 - 25 let.
Zajímavosti: Při spánku si tělo přikrývá svým dlouhým a huňatým ocasem. Velice dobře plave. V ohrožení se postaví na zadní, opírá se o ocas a seká kolem sebe ostrými drápy. Denně spí až 15 hodin.
Naše pozorování: Mravenečníka velkého jsme viděli v Pantanalu v Brazílii. Bylo to nezapomenutelné setkání. Nejdřív jsme za keřem zahlédli obrovský huňatý ocas, pak se vynořil mravenečník a nakonec se ukázalo, že je to matka s miminkem na zádech. Křepčili jsme tam okolo ní a nezdálo se, že by jí to nějak vadilo a rozrušilo. Prolézala si tam dál keře a čmuchala po zemi. Byli jsme od ní asi 3 metry, chvíli tam bloumala a pak se po cestičce způsobně vydala do křoví.
Mravenečník velký je obrovské zvíře, dorůstá celkem 1,8 až 2 m na délku, z toho huňatý ocas měří 64 až 90 cm, na výšku měří až 1,2 m a váží 29 až 65 kg. Průměrná teplota těla je pouze 33°C, stejně jako ostatní chudozubí (lenochod a pásovec) má velmi pomalý metabolismus.
Jeho srst tvoří husté a drsné chlupy, na ocase dlouhé až 40 cm. Zbarveni jsou různými odstíny šedi, z krku na záda vede černá protáhlá skvrna s bílým lemem. Silné končetiny jsou zakončeny ostrými drápy, pomáhají mu dostat se k potravě a rozbít termitiště nebo mraveniště. Jeho chůze je kolíbavá a pro mravenečníka typická, došlapuje na klouby prstů, aby se chránil před opotřebováním dlouhých drápů. Typickým pro mravenečníka je také protáhlý trubkovitý čenich a štíhlý obličej s drobnýma očičkama a ušima.
Mravenečník velký k lovu potravy používá 60 cm dlouhý a přes 1 cm široký jazyk, který dokáže zastrčit a vystrčit až 150krát za minutu. Je pokryt lepkavou slinou, na kterou se přilepí mravenci, termiti a drobný hmyz, občas sežere i housenku nebo vejce. Denně spořádá až 30000 mravenců. Nemá žádné zuby, ty jsou nahrazeny výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku. K hledání potravy využívá mravenečník hlavně dobře vyvinutý čich, vidí a slyší poměrně špatně.
Žije samotářským životem, ve volné přírodě je aktivní spíše ve dne, často odpočívá ve stínu stromů a keřů. Mravenečníci mezi sebou komunikují při soubojích nebo se tak dorozumívá matka s dítětem - prskáním, čenicháním, syčením nebo výraznými pachy. V době páření se samec před samicí předvádí a čeká na povolení se s ní spářit. Samice po 190 dnech březosti rodí jedno mládě, které váží přibližně 1,3 kg. Několik týdnů ho matka přenáší na zádech. Mravenečník velký se dožívá 20 - 25 let.
Zajímavosti: Při spánku si tělo přikrývá svým dlouhým a huňatým ocasem. Velice dobře plave. V ohrožení se postaví na zadní, opírá se o ocas a seká kolem sebe ostrými drápy. Denně spí až 15 hodin.
Naše pozorování: Mravenečníka velkého jsme viděli v Pantanalu v Brazílii. Bylo to nezapomenutelné setkání. Nejdřív jsme za keřem zahlédli obrovský huňatý ocas, pak se vynořil mravenečník a nakonec se ukázalo, že je to matka s miminkem na zádech. Křepčili jsme tam okolo ní a nezdálo se, že by jí to nějak vadilo a rozrušilo. Prolézala si tam dál keře a čmuchala po zemi. Byli jsme od ní asi 3 metry, chvíli tam bloumala a pak se po cestičce způsobně vydala do křoví.
