Stručné informace: Kapybara vypadá jako kříženec psa, prasete a morčete a je největším žijícím hlodavcem. Žije v blízkosti vody v tropických a travnatých oblastech Jižní Ameriky na východ od And. Líně se povaluje u řeky, rochní se v bahně a často se koupe, aby jí nebylo moc velké horko.
Je relativně velká, dosahuje hmotnosti až 80 kilogramů, dlouhá je kolem 1 metru a vysoká přibližně půl metru.Kapybaru poznáte podle hranaté hlavy s plochým čelem, má poměrně malá ouška i oči, chybí jí ocas a je celá hnědá. Dominantní samci mají nad čenichem velkou kožní žlázu (morillo) produkující v období páření páchnoucí sekret, kterým si kapybary značkují své území. Samičky mají žlázu mnohem menší, kupodivu jsou ale celkově větší samice než samci. Kapybary mají také silné hlodavé řezáky, které si neustále obrušují o rostlinnou potravu. Nohy jsou krátké, mezi prsty se nachází plovací blána - jsou to výborní plavci.
Kapybary žijí ve skupinách, dominantní samec si vytváří harém samic a jak říkal náš průvodce, ve skupině najdete tety, strýčky, neteře, synovce, babičky, dědečky, maminky, tatínky, dcery, syny, tchány a tchýně... Domlouvají se mezi sebou chrochtáním, v případě nebezpečí kvičí a běží se schovat do vody. Pod vodní hladinou vydrží až 10 minut. Živí se pouze rostlinnou potravou - trávou, vodními rostlinami a spadanými plody.
V Jižní Americe obývají zátopové oblasti a nemají snadný život - v období sucha se skupiny sdružují u řek, jezírek a jiných vodních zdrojů. S přibývající vodou jsou nuceny vyhledávat ostrůvky vegetace a chránit své území, na kterém našli útočiště a potravu. Páří se ve vodě, samice po 5ti měsících jednou nebo dvakrát do roka rodí obvykle 5 mláďat, která jsou hned samostatná. Matka je asi dva měsíce kojí. Mláďata se dají snadno ochočit, jsou přítulná a místní je občas chovají jako domácí mazlíčky. Kapybary se dožívají 8 - 12 let.
Zajímavosti: Jméno “kapybara” pochází z nářečí indiánského kmene Guarani a znamená “Pán trávy”. Česky se jí dříve říkalo "plavoun". Na břehu sedí jako pes a také je schopna se naučit jednoduché povely.
Naše pozorování: Kapybary jsme viděli v Bolívii - v Pampas de Yacuma, kde jsme se plavili na loďce po řece. Na březích se všude povalovali a bahnili tito krásní hlodavci. Rochnění v bahně se jim evidentně dost líbilo. Kolikrát leželi přímo vedle kajmanů, ti jsou v období sucha přežraní a nepředstavují pro kapybary velké nebezpečí. Skutečně vytvářejí veliké skupiny a mají velký počet mladých. V klidu si požírali trávu, ale jakmile viděli loďku, dostali amok a utíkali splašeně do vody. Z vody jim koukaly jen uši, očka a nozdry. Podruhé jsme je měli možnost pozorovat v Pantanalu v Brazílii, kde byli ještě mnohem plašší než v pampě. Okamžitě se šli maskovat za keř nebo do vody. U jezírka na trávě jsme tam viděli velmi početnou skupinu.