Lenochod tříprstý
(Bradypus tridactylus, sloth (EN), perezoso (ES))

Stručné informace: Lenochod je pozoruhodný, velmi zpomalený, chlupatý tvor. Stejně jako mravenečníci a pásovci patří mezi chudozubé, kteří žijí výhradně ve Střední a Jižní Americe. Obývá tropické lesy této oblasti. Lenochod tráví většinu času zavěšen na větvi vysoko v korunách stromů.

Dosahuje délky 50 cm a váží kolem 4 až 5 kg. Má poměrně dlouhé končetiny zakončené výraznými zahnutými a ostrými drápy (až 7 cm dlouhé). Hlava je celkem malá, plochý obličejík s drobnýma očima a ušima vypadá, jakoby se pořád usmíval. 

Živí převážně listím, které mu nedává mnoho energie. Lenochod má pomalý metabolismus (může trvat až 30 dní, než potrava projde žaludkem do tenkého střeva) a díky tomu také nízkou tělesnou teplotu (jen 30 - 34 °C, někdy dokonce pouze 24 °C). Energií neplýtvá - jeho pohyby jsou velmi pomalé, obvykle se pohybuje rychlostí pouze 2 m za minutu (v případě nebezpečí až 4 m za minutu). Na stromě spí zavěšený dlouhými drápy za větev, většinou visí zády dolů. Dokonce i srst mu roste opačně - ve směru visu, tj. od středu břicha k hřbetu, aby po ní dešťová voda mohla lépe stékat. Jeho srst je takový malý ekosystém, ve kterém žijí symbiotické bakterie, řasy a drobný hmyz. Řasy propůjčují jeho srsti zelenavý nádech, který poskytuje perfektní kamufláž. Lenochod má 9 krčních obratlů, které mu zajišťují neuvěřitelnou pohyblivost a možnost otočit hlavu v rozsahu 270 °. 
Ze stromů na zem slézá jen jednou za týden kvůli vylučování, vždy na stejné místo - vyhrabe si díru, vykoná potřebu, zahrabe a leze zase zpátky na strom. Teorií na to, proč kvůli vylučování slézá ze stromu, je několik - bojí se, že by padající výkaly způsobily hluk a odhalily jeho skrýš, hnojí si svůj strom, na kterém žijí a který je živí...atd.

Lenochodi jsou aktivní hlavně v noci. Mají skvěle vyvinutý hmat a sluch, naopak zrak a čich mají poměrně slabý. Vydávají hlavně v době páření vysoké, lidským uchem neslyšitelné zvuky. Samec si značkuje své území močí a sekretem z řitních žláz. Samice je březí 5-6 měsíců a pak porodí přímo ve větvích stromu jedno mládě. Kojí ho  asi jeden měsíc a půl roku ho nosí na své hrudi. 

V případě napadení se ohání ostrými drápy a snaží se zastrašit svého nepřítele. Mohlo by se zdát, že pro svou pomalost bývá snadnou kořistí, lenochod má ovšem velkou výhodu - ve stromech ho jen tak někdo nenajde a naopak je díky své pomalosti velmi nenápadný. Zranitelný bývá hlavně při svých občasných návštěvách na zemi. Největšími nepřáteli jsou jaguár, draví ptáci (harpyje pralesní) a člověk a jeho elektrické vedení. 

Zajímavosti: Lenochod je velmi dobrý plavec. Po zemi se dokáže pouze plazit, neumí se postavit na nohy. Zavěšen na větvi se i páří a rodí, někdy dokonce i po smrti zůstane viset zaháklý.

Naše pozorování: Poprvé jsme lenochoda viděli z dálky z řeky v Nikarague připlesklého na kmeni stromu. Na zádech měl výraznou černou čáru, což prý značí samce. Nejkrásnější setkání s lenochodem nás ale čekalo v Kostarice, kde jsme nejdřív viděli velikého samce zavěšeného na lijáně vysoko ve stromech a pak mládě asi dva metry nad zemí přímo u cestičky v NP Cahuita. Nejdříve se choulilo do klubíčka a když jsme přišli blíž, zaklonil se a strnul s nataženou přední končetinou dozadu. 
V Panamě nás průvodce naučil fintu, jak lenochoda rozpohybovat. Když se na lenochoda lehce zapíská tak, aby to připomínalo hvízdání dravce, lenochod se začne okamžitě rozhlížet a otáčet, aby zjistil, jestli se neblíží nebezpečí.
Lenochoda jsme pak viděli ještě dvakrát v Panamě a jednou v Peru.

---

Foto

---

Lenochod dvouprstý
(Choloepus didactylus, sloth (EN), perezoso (ES))

Stručné informace: Lenochodi dvouprstí jsou oproti lenochodu tříprstému větší, rychlejší a mají dlouhou, hustou, světle hnědou srst. V korunách stromů vypadají jako velký blonďatý Yetti. Dorůstají délky 60 až 64 cm a váží kolem 6 až 8 kg.

Naše pozorování: Lenochoda dvouprstého jsme viděli pouze krátce v Kostarice a pak jednou v Panamě. Má mnohem delší a světlejší srst.  

---

Foto