SavciDelfínovec amazonský
|
|
Nosál červený
(Nasua nasua, South American coati (EN), coati (ES))
Stručné informace: Nosál červený je malý zvědavý medvídek podobný mývalovi. Žije v deštných lesích Jižní Ameriky. Je to čmuchal.
Dorůstá 35 - 69 cm na délku, 30 cm na výšku v kohoutku, délka ocasu je 35 - 65 cm a váží 3 - 7,5 kg. Má protáhlý čumák, malé světle orámované uši, černé tlapky, srst je zbarvena do šeda až červenohněda, na ocase má černobílé pruhy.
Živí se plody, drobnými půdními živočichy, vejci a mláďaty ptáků. Samice s mláďaty se sdružují ve skupinách. Hnízda mají na stromě a samice mají většinou 1 – 7 mláďat.
Zajímavosti: Mají velice dobrý čich i ostatní smysly. Nosem zkoumají všechno možné, mohou ho otáčet o 45°, dlouhým ocasem zas udržují rovnováhu. Jsou velmi bystří a dají se snadno ochočit.
Naše pozorování:
Nosála jsme viděli v Kostarice v NP Cahuita. Celkem nerušeně se tam před námi prodíral křovím a neustále čmuchal. Čmuchal, čmuchal a pak začal hrabat. V Brazílii jsme pak pozorovali celou skupinku na louce. A jednoho jsme velmi ochočeného a neohroženého potkali mezi turisty u vodopádů Iguazú.
Dorůstá 35 - 69 cm na délku, 30 cm na výšku v kohoutku, délka ocasu je 35 - 65 cm a váží 3 - 7,5 kg. Má protáhlý čumák, malé světle orámované uši, černé tlapky, srst je zbarvena do šeda až červenohněda, na ocase má černobílé pruhy.
Živí se plody, drobnými půdními živočichy, vejci a mláďaty ptáků. Samice s mláďaty se sdružují ve skupinách. Hnízda mají na stromě a samice mají většinou 1 – 7 mláďat.
Zajímavosti: Mají velice dobrý čich i ostatní smysly. Nosem zkoumají všechno možné, mohou ho otáčet o 45°, dlouhým ocasem zas udržují rovnováhu. Jsou velmi bystří a dají se snadno ochočit.
Naše pozorování:
Nosála jsme viděli v Kostarice v NP Cahuita. Celkem nerušeně se tam před námi prodíral křovím a neustále čmuchal. Čmuchal, čmuchal a pak začal hrabat. V Brazílii jsme pak pozorovali celou skupinku na louce. A jednoho jsme velmi ochočeného a neohroženého potkali mezi turisty u vodopádů Iguazú.
Tapír
(Tapirus, tapir (EN), tapir (ES))
Stručné informace: Tapír je zvláštně vypadající lichokopytník. Obývá tropické lesy Asie a Jižní Ameriky.
Tapíři jsou velcí přibližně jako osli, tělo mají hladké a je přizpůsobeno k rychlému pohybu hustým lesem. Jihoameričtí tapíři jsou zbarveni do tmavě hnědé nebo šedé, asijští jsou pak černobílí. Horní pysk mají protažený do jakéhosi malého pohyblivého minichobotu, nejsou ale nijak příbuzní se slony. Uši a ocas mají krátké. Na předních nohách mají 4 prsty (největší je 3. prst) a 5. prst zápatní, výš položený, na zadních nohách 3 prsty (největší je prostřední), na všech mají malé kopýtko.
Živí se listím stromů, keřů, různými plody a vodním rostlinstvem. Samice rodí jedno mládě, které je tmavě zbarveno a po celém těle ho zdobí jako maskování bílé přerušované pruhy.
Zajímavosti: V třetihorách žili běžně i ve střední Evropě. Jsou to velmi plachá a samotářská zvířata.
Naše pozorování: Jsou tak plachá, že jsme je ve volné přírodě neviděli. V Argentině v NP El Rey jsme našli na cestě několik jejich stop v bahně, ale jsou to zvířata noční a neměli jsme na ně štěstí. V Pantanalu se průvodce domníval, že vidí tapíra, ale bylo to jen obří divoké prase. Pozorovali jsme je pouze v ZOO v Panamě a v Paraguayi.
Tapíři jsou velcí přibližně jako osli, tělo mají hladké a je přizpůsobeno k rychlému pohybu hustým lesem. Jihoameričtí tapíři jsou zbarveni do tmavě hnědé nebo šedé, asijští jsou pak černobílí. Horní pysk mají protažený do jakéhosi malého pohyblivého minichobotu, nejsou ale nijak příbuzní se slony. Uši a ocas mají krátké. Na předních nohách mají 4 prsty (největší je 3. prst) a 5. prst zápatní, výš položený, na zadních nohách 3 prsty (největší je prostřední), na všech mají malé kopýtko.
Živí se listím stromů, keřů, různými plody a vodním rostlinstvem. Samice rodí jedno mládě, které je tmavě zbarveno a po celém těle ho zdobí jako maskování bílé přerušované pruhy.
Zajímavosti: V třetihorách žili běžně i ve střední Evropě. Jsou to velmi plachá a samotářská zvířata.
Naše pozorování: Jsou tak plachá, že jsme je ve volné přírodě neviděli. V Argentině v NP El Rey jsme našli na cestě několik jejich stop v bahně, ale jsou to zvířata noční a neměli jsme na ně štěstí. V Pantanalu se průvodce domníval, že vidí tapíra, ale bylo to jen obří divoké prase. Pozorovali jsme je pouze v ZOO v Panamě a v Paraguayi.
Lama guanako
(Lama guanine, guanaco (EN), guanaco (ES))
Stručné informace: Lama guanaco patří mezi divoce žijící lamy. Obývá pampy a stepi od severní části Peru přes pobřežní oblasti Chile až do nejjižnějších oblastí Argentiny.
Lamy guanaco jsou vysoké 100 až 115 cm a váží 80 až 120 kg. Jejich krásná srst je zbarvena do světlehněda na horní části těla a skoro bíle na břiše. Srst je složena ze dvou typů – jemná podsada a delší hrubé chlupy skořicové barvy. Srst na hlavě je šedá až černá, uši a okolí pysků je světlé.
Zajímavosti: Migrují za potravou, pijí slanou mořskou vodu a mají dobrý sluch a zrak.
Naše pozorování: Guanaco jsme viděli v Argentině, nejprve v NP Talampaya a pak v pobřežní oblasti Atlantského oceánu. Většinou stály nebo ležely někde v keřích a pochutnávaly si na lístečkách.
Lamy guanaco jsou vysoké 100 až 115 cm a váží 80 až 120 kg. Jejich krásná srst je zbarvena do světlehněda na horní části těla a skoro bíle na břiše. Srst je složena ze dvou typů – jemná podsada a delší hrubé chlupy skořicové barvy. Srst na hlavě je šedá až černá, uši a okolí pysků je světlé.
Zajímavosti: Migrují za potravou, pijí slanou mořskou vodu a mají dobrý sluch a zrak.
Naše pozorování: Guanaco jsme viděli v Argentině, nejprve v NP Talampaya a pak v pobřežní oblasti Atlantského oceánu. Většinou stály nebo ležely někde v keřích a pochutnávaly si na lístečkách.
Lama vikuňa
(Vicugna vicugna, vikuňa (EN), vikuňa (ES))
Stručné informace: Vikuňa je druh lamy divoce žijící ve vysokých nadmořských výškách. Obývá Andy jižního Peru, Bolívie a severní Argentiny a Chile. Jsou chráněné a chovají se v přírodních rezervacích nebo oborách.
Vikuňa patří mezi nejmenší lamy, dorůstá výšky 90 – 96 cm a váží 45 – 55 kg. Má malou hlavu s nádhernýma obrovskýma očima, dlouhý a tenký krk, dlouhé nohy, vystrčený hrudník a vtažené břicho (modelka). Její srst má zlatohnědou barvu, je krátká (pouze 2 – 3 cm). Vikuní rouno se považuje za nejkvalitnější na světě.
Zajímavosti: Dokáže běžet až 60 km/hod., jsou plaché a zbrklé. Živí se bylinami a sukulenty.
Naše pozorování: Vikuni jsme viděli převážně v Peru a v Bolívii v andských oblastech. Jsou plaché, takže jsme je mohli pozorovat pouze z dálky. Působí křehce a ladně. Združují se ve větších stádech a často to vypadá, že se pasou a jsou živy jen z písku. Vydrží dlouho bez vody.
Vikuňa patří mezi nejmenší lamy, dorůstá výšky 90 – 96 cm a váží 45 – 55 kg. Má malou hlavu s nádhernýma obrovskýma očima, dlouhý a tenký krk, dlouhé nohy, vystrčený hrudník a vtažené břicho (modelka). Její srst má zlatohnědou barvu, je krátká (pouze 2 – 3 cm). Vikuní rouno se považuje za nejkvalitnější na světě.
Zajímavosti: Dokáže běžet až 60 km/hod., jsou plaché a zbrklé. Živí se bylinami a sukulenty.
Naše pozorování: Vikuni jsme viděli převážně v Peru a v Bolívii v andských oblastech. Jsou plaché, takže jsme je mohli pozorovat pouze z dálky. Působí křehce a ladně. Združují se ve větších stádech a často to vypadá, že se pasou a jsou živy jen z písku. Vydrží dlouho bez vody.
