PtáciČáp jabiru
|
|
Kolibřík
(Hummingbird (EN), picaflor (ES))
Stručné informace: Kolibříci jsou čiperní barevní miniptáčci. Žijí jen na americkém kontinentu (325 – 340 druhů).
Velikostí i barvou se jednotlivé druhy mohou výrazně lišit. Živí se zejména nektarem rostlin, k tomu využívají svůj dlouhý zobák, který je často specializovaný přímo pro určitý druh květu. K doplnění energie požírají také drobný hmyz a další bezobratlé živočichy.
Staví si malá, dobře zamaskovaná hnízdečka a kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12 – 19 dní. Samec se o mláďata nijak nestará.
Zajímavosti: Kolibříci jsou výborní letci, dokážou mávnout křídly dle druhu 12× až 90× za sekundu a vyvinout rychlost až 15 m/s (54 km/h). Jako jediní ptáci také umí létat pozpátku. Pokud nepočítáme hmyz, mají kolibříci nejrychlejší metabolismus ze všech živočišných druhů. Je to způsobeno právě výše uvedeným zběsilým máváním křídel, následně pak vysokým tepem (1260 tepů za minutu). Létáním a hledáním potravy stráví jen 10–15 % dne, zbytek dne odpočívají.
Naše pozorování: Kolibříci nás provázeli od Salvadoru až po Argentinu. Viděli jsme téměř svítivě zelené, matně zelené, hnědé…menší, větší…s krátkým nebo dlouhým zobáčkem. Společné měli všichni to, že neuvěřitelně rychle kmitali křidýlky a ani minutku neposeděli.
Velikostí i barvou se jednotlivé druhy mohou výrazně lišit. Živí se zejména nektarem rostlin, k tomu využívají svůj dlouhý zobák, který je často specializovaný přímo pro určitý druh květu. K doplnění energie požírají také drobný hmyz a další bezobratlé živočichy.
Staví si malá, dobře zamaskovaná hnízdečka a kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12 – 19 dní. Samec se o mláďata nijak nestará.
Zajímavosti: Kolibříci jsou výborní letci, dokážou mávnout křídly dle druhu 12× až 90× za sekundu a vyvinout rychlost až 15 m/s (54 km/h). Jako jediní ptáci také umí létat pozpátku. Pokud nepočítáme hmyz, mají kolibříci nejrychlejší metabolismus ze všech živočišných druhů. Je to způsobeno právě výše uvedeným zběsilým máváním křídel, následně pak vysokým tepem (1260 tepů za minutu). Létáním a hledáním potravy stráví jen 10–15 % dne, zbytek dne odpočívají.
Naše pozorování: Kolibříci nás provázeli od Salvadoru až po Argentinu. Viděli jsme téměř svítivě zelené, matně zelené, hnědé…menší, větší…s krátkým nebo dlouhým zobáčkem. Společné měli všichni to, že neuvěřitelně rychle kmitali křidýlky a ani minutku neposeděli.
Rybařík
(Kingfisher (EN), Martin Pescador (ES))
Stručné informace: Rybaříci jsou ledňáčci Střední a Jižní Ameriky. Zdržují se v tropických oblastech poblíž řek a jezer. Většinou mají rozčepýřenou hlavičku a legračně si povzdechují.
Jejich velikost i zbarvení se liší dle druhu. Rybařík zelený je spíše menší, zbarvený do tmavě zelené barvy s bílými doplňky, rybařík obojkový má šedou hlavu, záda a křídla, oranžové břicho a bílý obojek na krku, rybařík amazonský je tak trochu kombinací obojího a dosahuje velikosti až 30 cm. Všichni mají společný tvar těla – velkou hlavu s delším a silným zobákem uzpůsobeným k lovu ryb, protáhlé tělo a krátký ocas.
Naše pozorování: Rybaříky jsme poprvé viděli lovit ryby z jezera Apoyo v Nikaraguy. Seděli na větvi a dlouho koukali na vodní hladinu, pak se rozletěli jako šipka do vody a objevili se za chvilku s rybou, kterou pak na stromě spořádali. Provázeli nás i Jižní Amerikou, kde jsme pozorovali různě zbarvené a různě velké druhy. Největší a nejkrásnější pescadory jsme viděli v Pantanalu v Brazílii. Jsou to neúnavní rybáři. Vydávají zvláštní, pro ně velmi typický zvuk.
Jejich velikost i zbarvení se liší dle druhu. Rybařík zelený je spíše menší, zbarvený do tmavě zelené barvy s bílými doplňky, rybařík obojkový má šedou hlavu, záda a křídla, oranžové břicho a bílý obojek na krku, rybařík amazonský je tak trochu kombinací obojího a dosahuje velikosti až 30 cm. Všichni mají společný tvar těla – velkou hlavu s delším a silným zobákem uzpůsobeným k lovu ryb, protáhlé tělo a krátký ocas.
Naše pozorování: Rybaříky jsme poprvé viděli lovit ryby z jezera Apoyo v Nikaraguy. Seděli na větvi a dlouho koukali na vodní hladinu, pak se rozletěli jako šipka do vody a objevili se za chvilku s rybou, kterou pak na stromě spořádali. Provázeli nás i Jižní Amerikou, kde jsme pozorovali různě zbarvené a různě velké druhy. Největší a nejkrásnější pescadory jsme viděli v Pantanalu v Brazílii. Jsou to neúnavní rybáři. Vydávají zvláštní, pro ně velmi typický zvuk.
Momot černolící
(Momotus momota, Blue-crowned Motmot (EN), barranquero (ES))
Stručné informace: Momot je národní pták Nikaraguy, mají ho dokonce i na bankovkách. Obývá lesy Střední Ameriky a severu Jižní Ameriky.
Dorůstají kolem 40 cm, záda a křídla mají zbarvena zelenomodře, břicho je oranžovohnědé. Nejtypičtější pro momoty je zvláštní ocas složený ze dvou dlouhých ocasních per připomínajících šipky – dlouhá holá střední část zakončená malými vlaječkami. Živí se hmyzem, drobnými plazy nebo pavouky a různými plody.
Naše pozorování: Momota jsme viděli pouze v Nikarague. Většinou celkem v klidu a nerušeně seděl někde na větvi a koukal, co by sežral. Poznali jsme ho vždy jednoduše podle ocasních per.
Dorůstají kolem 40 cm, záda a křídla mají zbarvena zelenomodře, břicho je oranžovohnědé. Nejtypičtější pro momoty je zvláštní ocas složený ze dvou dlouhých ocasních per připomínajících šipky – dlouhá holá střední část zakončená malými vlaječkami. Živí se hmyzem, drobnými plazy nebo pavouky a různými plody.
Naše pozorování: Momota jsme viděli pouze v Nikarague. Většinou celkem v klidu a nerušeně seděl někde na větvi a koukal, co by sežral. Poznali jsme ho vždy jednoduše podle ocasních per.
